Elektronický recept

Moderní informační technologie vstupují dnes již i do oblasti zdravotnictví. Na jedné straně přinášejí úsporu v celkové organizaci práce a na druhé zasahují i do základní komunikace pacienta s pracovníky ve zdravotnictví. Moderní forma takové komunikace je elektronický recept. Tento trend se postupně zavádí do stále širšího spektra zdravotnických zařízení. Elektronické recepty využívá mimo jiné řada nemocnic.

Výhodou takového systému je snadnější kontrola a přehled ze strany zdravotnických orgánů a zařízení. Jako každá moderní technologie se však i tato dá zneužít a lze ji využít k vlastnímu prospěchu. Některé soukromé nemocnice s finančními problémy se takto snaží vylepšit svou hospodářskou situaci na úkor pacienta. Nutí pacienty prostřednictvím elektronického receptu vyzvedávat léky, které jsou často předražené a neodpovídají cenové hladině trhu, v jejich ústavní lékárně. Pacient často netuší, že má i jiné možnosti, jak nakládat se svým receptem. Z § 9 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pacient má svobodnou volbu výběru zdravotnického zařízení, jak v zdravotní péči, tak i v místě výběru léčivých přípravků. Nemocnice jsou tak povinny dodržet tuto zákonnou normu. V praxi to znamená, že pokud lékař přímo nevydá recept, pacient si může v nemocniční lékárně recept vyzvednout a odejít do jiné, jím zvolené lékárny. Tento postup se samozřejmě vztahuje i na elektronický recept. Pokud nemocnice nějakým způsobem brání svobodné volbě pacienta, lze se se stížností obrátit na zdravotní odbor Krajského úřadu či na oblastní pobočku zdravotní pojišťovny.