Stres I.

Skončilo léto, doba dovolených, nastupuje podzim, škola, práce. Pro mnohé období, kladoucí na nás zvýšené emoční, fyzické i intelektuální požadavky, jedním slovem přinášející stres.

Stres jako takový je přirozenou reakcí organizmu právě na zvýšené nároky prostředí. Je to fyziologická reakce, která má nastartovat jedince ke správnému přizpůsobení se situaci. Podle výše zátěže pak rozlišujeme eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům a distres – nadměrnou zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.

Můžeme říci, že v dnešní době vlastně podstupujeme simulované stresové situace, protože nevedou k ohrožení života, nicméně lidská psychika je tak chápe, a právě proto spouští celou řadu život zachraňujících mechanismů.

Čím naše tělo reaguje na stres? V první řadě aktivuje svaly nutné pro obrannou reakci, začne k nim dopravovat více živin větším množstvím krve. Tím se odkrví vnitřní orgány i kůže. Tělo se maximálně soustředí na možný budoucí boj. Tento stav je pro organismus velmi energeticky náročný, navíc tělo není schopno obvyklým způsobem zpracovávat živiny. V důsledku toho také klesá imunita. Navenek při stresu pozorujeme zčervenání nebo zblednutí, bušení srdce, zrychlený tep, zvýšený tlak, pocení, pociťujeme svíravý pocit v odkrvených orgánech, apod.

Po zmizení stresového podnětu se tělo postupně vrací do normálního stavu. Jak již bylo řečeno, v menší míře není stres škodlivý, tělo se s ním vyrovná. Pokud stres trvá déle, případně se často opakuje, může docházet k vzniku onemocnění. O nich a o přecházení stresových onemocnění bude následující část článku.